The Rebels Hardcore opět prvním vicemistrem!!!
V pražské Uhříněvsi, se o víkendu 15. – 16. 9. 2018, konalo v pořadí již patnácté Mistrovství České republiky ve flyballu, na které se díky výkonům v kvalifikačních turnajích se na něj opět kvalifikovalo také družstvo The Rebels Hardcore.
První účast rebelského družstva na MČR se datuje do roku 2007, takže Rebelové se zúčastnili už dvanáctého mistrovství v řadě. Ani letos jsme nechtěli být pozadu a historicky osmá bedna opravdu stála za to.
Pokud člověk alespoň trochu sleduje „módní“ trendy ve flyballu, je mu hned jasné, že i tento psí sport jde kupředu. Nové boxy, sportovní kříženci a stále vyšší nároky na družstva. Věděli jsme, že některé změny musíme udělat i my. Proto jsme začali po posledním pohárovém turnaji pracovat na přechodu našich psů na nový typ boxu. Osud nám ale nepřál a kvůli nedodržení dohodnutého termínu dodání objednaného boxu, jsme mistrovství Evropy museli absolvovat ještě na starém a dokonce vypůjčeném boxu. Nový box, ikdyž nedodělaný, jsme si odváželi z Polska . V rekordní době nám náš Jarda (on není nás všech, on je Janičky, ale umí pro nás snést doslova modré z nebe J ) dokázal box připravit do podoby, která nám umožňovala vrhnout se do přípravy na MČR. K dispozici jsme dostali zahradu Míši a Boříka. Každý druhý den jsme se scházeli a makali. V přestávkách jsme zvládli nakrmit i naše věrné diváky, kterými se staly dvě ovce od vedle 
. Někteří si s nimi i popovídali . V posledním týdnu před MČR už nebyla naše příprava tak intenzivní, aby si naši psi mohli odpočinout a nabrat dostatek energie.
Letošní mistrovství mohlo být jiné. Mohlo být těžší. V uplynulých letech se na medailových pozicích vždy střídala tři družstva – Rebelové, Prágové a Lavina. Letos se svými výkony k této trojici přidalo o družstvo Dumble Dogs „S“ a tak jsme se těšili na boje čtyř družstev o medailové pozice. Bohužel jsme se v pátek dozvěděli, že letos Lavina Alfa nedorazí. Zranění jejich psů jim nedovolilo potrápit ostatní družstva. Opět to tedy byl boj tří družstev o titul, kdy ale nebylo až do posledního běhu nic jisté.
Všichni z The Rebels Hardcore měli dobře na paměti loňské mistrovství, ve kterém při nás první den stáli snad všichni svatí. Cítili jsme proto v sobotu velikou zodpovědnost, takže jsme nastoupili ve složení, v jakém běháme od začátku sezóny (Mia, Bowie, Volis, Cookie, Kapitán a Bizi)nechtěli nechat nic náhodě a už od prvních rozběhů jsme si hlídali postupovou pozici. Byli jsme zařazeni do subdivize B, kterou jsme ve formátu Round Robin suverénně ovládli. Věděli jsme, co naši psi na novém boxu dokáží, avšak netroufli jsme si riskovat jedinou prohru, takže jsme běhali spíše na jistotu než pro zaběhnutí skvělého času. S plným počtem bodů jsme hladce propluli do nedělní Mistrovské divize. Družstvo Hop Trop Prague ze subdivize A mělo stejný počet bodů, ale protože zaběhli lepší čas, byli zařazeni jako číslo 1 a my jako číslo 2.
V přestávkách mezi sobotními rozběhy se na mistrovství běžel už tradiční závod „Nejlepší z plemene“. Letos se ho zúčastnili tři zástupci Rebelů: Reese – tibetský teriér, Chelzi – kooikerhondje a Maggie – australský ovčák. Reese a Chelzi byly jedinými zástupci svého plemene, což není tak divné, když jiný tibetský teriér ani kooikerhondje flyball v ČR vlastně neběhá . Staly se tak vítězkami a mohou se pyšnit titulem „Nejrychlejší z plemene“. Maggie to neměla naopak vůbec lehké. Potkala se na dráze s druhou zástupkyní plemene australský ovčák a ke všemu musela běhat na překážkách vysokých 35cm, když v družstvu je zvyklá věhat na výrazně nižší. Druhé místo je však také krásné J. Psi zařazení do sestavy The rebels Hardcore barvy Rebelů letos nehájili především proto, aby měli dostatek sil na souboje mezi družstvy. Nás ale hřeje u srdce, že přinejmenším jednoho dalšího nejrychlejšího z plemene bezpochyby máme J.
V neděli nás čekalo krásné, skoro až mrazivé ráno. S úsměvem a pozitivně naladěni jsme tak v prvním rozběhu přivítali Aleu. Po rozkoukání nás i psů jsme po výhře 3:1 pokračovali dál. S Dumble Dogs „S“ jsme se na tomto mistrovství potkali poprvé. Věděli jsme, že to je jeden z těch těžších soupeřů a proto jsme nechtěli nic podcenit. Sestava ve složení Bowie, Volis, Cookie a Kapitán si však vybrala své horší chvilky. I přes výhru v prvním běhu jsme na soupeře díky různým slabým chvilkám psů i psovodů nestačili a po druhém rozběhu jsme spadli do oprav. Tam nás postupně čekala družstva R.U.P. a X-treme, kde už jsme nic nenechali náhodě a po dvou výhrách 3:0 jsme pokračovali v pavouku ladně vzhůru. V boji o finále jsme opět vyzvali družstvo Dumble Dogs „S“. Stejná sestava, jako v prvním vzájemném souboji, si napravila svoji reputaci a výhrou 3:0 zajistila družstvu účast ve finále.
Na samotné finále jsme se těšili. V boji o titul na nás čekalo družstvo Hop Trop Prague, které mělo výhodu relativně odpočatých psů. První dva běhy jsme prohráli, ale to bychom nebyli my Rebelové, abychom s tím něco neudělali . Střídáme – na start přichází Bořik s Miou. Svým „já vůbec nevím“ nás příliš neuklidnil. Ve chvíli, kdy Mia probíhá EJS nic nehouká a tak začíná náš boj o důležitý třetí běh. Vyhráváme, víme však, že nás čeká další těžká práce. Odvádíme ji však s přehledem a ve finále srovnáváme na 2:2. Už v tuto chvíli vnímáme velkou podporu všech přihlížejících, od kterých se ozývá „je to Rebeeeeeel“. Hvizd píšťalky odstartoval semafor na EJS. Cookie je třetím psem, chystám se s ní na střídačku, vím, jak rychlá musím na přípravu na střídačku být, abych měla přehled o Volisovi před námi. Jsem připravená, zvedám hlavu, ale Volis tam stále je a já si říkám, co se děje? Mia měla smůlu, nechytila dobře míček a zdržela se na dráze, snažíme se to dohnat, ale v souboji s družstvem, které běhá stejné časy jako my, je to těžké. Bohužel prohráváme pátý, rozhodující běh. Ale o tom je flyball, o prohrách a výhrách, jen je na každém, jak dobře je dokáže snášet. I přes prohru odcházíme z parkúru s úsměvem a od přihlížejících slyšíme, že takové finále MČR už dlouho nepamatují. Byl to opět jeden z rozběhů, na které nezapomeneme. Proto děláme flyball, pro ten adrenalin, zážitky a pro tu rodinu, kterou pro nás flyballový tým je.
Díky celému Hardcoru za krásné mistrovství. Díky všem Rebelům za pomoc během víkendu a také všem, kteří nám fandí. Díky patří i soupeřům, kteří nás neustále ženou vpřed. Největší díky ale patří našemu sponzorovi PROFormance za možnost mít psy ve stále skvělé kondici a za materiální podporu.
Napsala Zuzka Pecháčková
